Měsíc a On
Seděla na střeše domu a hleděla na Měsíc. Jeho měkké světlo ji uklidňovalo. Dávalo jistotu. Dávalo pocit klidu, jako nikdy předtím. Noční vánek ji jemně hladil po uplakaných tvářích. Osušil všechny ty hořké slzy. Každá by měla cenu miliónu, kdyby se našel někdo, kdo by se o jejich cenu zajímal. Nikdo se ale nenašel. Nikomu na tom nezáleželo. Proč taky? Lepší je hovět si pěkně doma v bezpečí. Daleko od neštěstí.
Zacpávat si uši před nářky světa. Kolik hlasů volá v přebědných nocích k Měsíci? Měsíc by mohl vyprávět. Mohl by všechny ty sobce obvinit za jejich pokryteckou nevšímavost. Mohl by žalovat svým stříbrným hlasem křivdy a hříchy, spáchané na těch nešťastných duších. Ale on mlčí. Naslouchá a mlčí. Není správné řešit za někoho jeho problémy. Tím se mu nepomůže. Lepší je pomoci mu s řešením, které si sám vybere, ať už je jaké chce.
Ale dříve, než se do něčeho bezhlavě pustí, mu poradit. A Měsíc umí skvěle radit. Beze slov. Nepotřebuje dělat velká gesta. Velká prázdná gesta, která nic neznamenají. Vděčně se na něj usmála. Přátelsky na ni mrkl. Nechtělo se jí odejít. Vždyť je jí tu s ním tak krásně. Ona a Měsíc. Jinak nic. Přívětivé ticho v porozumění. Tady si nemusí dělat starost o zítřek nebo včerejšek. Vlastně si vůbec nemusí dělat starost.
Poslední dobou hodně zapomíná na svého velkého Kámoše. Nevěří mu. Je to těžké. Ale přesto se drží, i když na okraji propasti. On ji nenechá spadnout. Jak je krásné něco takového vědět. Jak je krásné dívat se na Měsíc a vědět, že za jeho uklidňujícím světlem se skrývá On? Jak je krásné vědět, že má cenu bojovat. Draze se platí. Ale vítězství stojí za ten boj. Stojí a stát bude. Za všechny oběti. Nikdy nebudou tak velké, jako ta Jeho.
A on přece vyhrál! Nedal se. Zvítězil. Měl to těžší. Musí se před ním stydět. A On jí s úsměvem odpustí. Zná ji. První podá ruku ke smíření. A ona se jí vděčně chytí. Ještě neprohrála. Ještě ne! Ještě je čas se znovu postavit na nohy a vysmát se všem zloduchům do tváře. Porazit je i sebe. A pak se k Němu vrátit a poděkovat Mu za všechno. On pochopí. On ví. On moc dobře ví, kolik hlasů volá v přebědných nocích k měsíci.
