Smutná víla
14. 8. 2008
V posledním tanečku svém květy poztrácí,
Pak na zem padne, potichu zmírá,
Stříbřité světlo se z ní pomalu vytrácí,
Tma z lesa vybíhá a v pařátech ji svírá.
Bývala dřív vílou s překrásnými vlasy,
Šaty bílé, jako padlý sníh,
Chybu udělala? Či zamilovala se, asi?
Láska u víly je nekonečný hřích.
Kvůli němu od svých sester odešla,
On nechal ji, a od té doby bloudí,
Jako trest za to, že láska nevzešla,
Svlékla svou záři a má jen korunu z proutí.
Sebrala síly a se záchvěvem větru tančí svůj poslední tanec..
